
Fotovoltaická elektrárna měla před několika lety jediný hlavní úkol — vyrábět elektřinu a snižovat odběr ze sítě. Dnes se ale situace rychle mění. Firmy i domácnosti řeší bateriová úložiště, řízení spotřeby, elektromobilitu, spotové ceny elektřiny, rezervovaný výkon nebo omezení přetoků. A právě zde začíná být stále důležitější takzvaný repowering fotovoltaiky.
Mnoho starších fotovoltaických elektráren již nedokáže efektivně reagovat na dnešní požadavky. Systémy instalované před několika lety často nemají baterie, inteligentní řízení energie ani dostatečný výkon. Výsledkem je nižší využití vyrobené energie, vyšší přetoky do distribuční sítě a zbytečně pomalejší návratnost investice.
Modernizace fotovoltaiky přitom nemusí znamenat kompletní výměnu celé elektrárny. Ve většině případů lze stávající systém výrazně vylepšit pomocí nových technologií, které zvýší efektivitu, bezpečnost i ekonomický přínos celé instalace.
Repowering fotovoltaiky znamená modernizaci nebo rozšíření existující fotovoltaické elektrárny. Cílem je zvýšit výkon systému, zlepšit využití vyrobené energie, doplnit nové technologie nebo přizpůsobit elektrárnu současným potřebám objektu.
V praxi může repowering zahrnovat například:
Zatímco dříve byla fotovoltaika hlavně o výrobě energie, dnes je stále více řízení energie. A právě repowering umožňuje využít potenciál celé technologie naplno.
Důvodů je několik a většina z nich souvisí s vývojem energetiky v posledních letech.
Firmy dnes mnohem více řeší energetickou efektivitu a návratnost provozu. Starší fotovoltaika bez baterie často vyrábí nejvíce energie v době, kdy ji objekt nedokáže spotřebovat. Přetoky do sítě přitom nemusí mít téměř žádnou hodnotu v případě, že nejsou chytře řízeny.
Modernizace pomocí bateriového uložiště a inteligentního řízení může výrazně zvýšit vlastní spotřebu vyrobené energie.
Mnoho firem postupně rozšířilo výrobu, pořídilo klimatizace, tepelná čerpadla nebo nabíječky elektromobilů. Původní fotovoltaika navržená před několika lety už často nestačí.
Typickým příkladem jsou výrobní firmy nebo logistické areály, kde výrazně narostla denní spotřeba energie.
Rozdíl mezi technologiemi před deseti lety a dnes je obrovský.
Moderní panely dosahují výrazně vyšší účinnosti, nové hybridní střídače umožňují spolupráci s bateriemi a pokročilé EMS systémy dokážou řídit spotřebu v reálném čase.
Dříve byla běžná velikost panelu například 250–300 Wp. Dnes se standardně používají panely s výkonem přes 500 Wp.
Ne každá elektrárna potřebuje modernizaci. Existují ale situace, kdy může být repowering velmi přínosný.
To je jeden z nejčastějších případů.
Starší instalace často fungují pouze jako výrobna elektřiny bez možnosti akumulace. Pokud objekt nespotřebuje energii okamžitě, odchází do distribuční sítě.
Doplnění bateriového úložiště může:
Spotřeba firem se postupně mění. Přibývá:
Původní výkon FVE už proto nemusí odpovídat aktuální spotřebě elektřiny.
Starší střídače mají:
Moderní střídače dnes umožňují:
Mnoho firem dnes naráží na:
Právě zde může repowering výrazně pomoci s využitím:
Rozsah repoweringu závisí především na stáří elektrárny, technickém stavu jednotlivých komponent a také na tom, jak se změnily požadavky na spotřebu energie. Zatímco někde postačí doplnění bateriového uložiště, jinde je vhodné vyměnit střídač nebo rozšířit výkon panelů. Nejlepších výsledků se obvykle dosahuje tehdy, když se na celý systém podíváme jako na jeden funkční celek.
Fotovoltaické panely prošly během posledních let výrazným technologickým vývojem. Panely instalované před deseti až patnácti lety běžně dosahovaly výkonu 230 až 300 W, zatímco současné špičkové moduly nabízejí výkon přes 500 W při obdobných rozměrech.
Pokud je střecha prostorově omezená, může výměna panelů představovat nejjednodušší způsob, jak zvýšit výrobu elektřiny bez rozšiřování konstrukce. Nové panely navíc dosahují vyšší účinnosti při vysokých teplotách, lépe pracují při částečném zastínění a jejich degradace bývá výrazně pomalejší. Díky tomu dokáže modernizace zvýšit roční výrobu elektřiny i o desítky procent.
Střídač je srdcem celé fotovoltaické elektrárny. Starší zařízení byla navržena především pro výrobu elektřiny a její dodávku do objektu nebo distribuční sítě. Současné hybridní střídače však umožňují mnohem více.
Moderní technologie dokáže současně řídit výrobu, bateriové uložiště, spotřebu objektu, nabíjení elektromobilů i komunikaci s energetickým managementem. Součástí bývají pokročilé bezpečnostní funkce, vzdálená diagnostika, hlídání teploty konektorů nebo ochrana proti elektrickému oblouku (AFCI), která významně zvyšuje bezpečnost celé instalace.
V mnoha případech právě výměna střídače otevře cestu k dalšímu rozšíření fotovoltaiky bez nutnosti budovat celý systém znovu.
Jedním z nejčastějších důvodů repoweringu je instalace bateriového systému. Mnoho starších fotovoltaických elektráren bylo navrženo v době, kdy byly baterie finančně méně dostupné nebo nebyly považovány za ekonomicky výhodné.
Dnes je situace zcela odlišná. Bateriové úložiště umožňuje ukládat přebytky vyrobené energie a využívat je ve večerních hodinách nebo v době vyšší spotřeby. U firem navíc pomáhá snižovat čtvrthodinová maxima, optimalizovat rezervovaný výkon a lépe řídit odběr ze sítě.
Správně navržené bateriové uložiště tak není pouze záložním zdrojem energie. Stává se aktivní součástí energetického hospodářství budovy a významně zvyšuje využití vlastní výroby.
Moderní fotovoltaická elektrárna již není pouze výrobnou elektřiny. Stále častěji se stává centrem řízení celé energetiky objektu.
Energetický management (EMS) průběžně vyhodnocuje výrobu, spotřebu i stav bateriového uložiště a podle aktuální situace rozhoduje, kam bude energie směřovat. Dokáže například upřednostnit vlastní spotřebu, spustit nabíjení elektromobilu při přebytcích nebo připravit baterii na období vyšších cen elektřiny.
U firemních objektů představuje EMS jeden z nejdůležitějších prvků moderní energetiky. Správně nastavené řízení totiž často přinese větší úspory než samotné navýšení výkonu panelů.
Rozvoj elektromobility mění způsob využívání fotovoltaických elektráren. Stále více firem i domácností chce využívat vlastní vyrobenou elektřinu také pro nabíjení vozidel.
Při repoweringu lze nabíjecí stanice propojit s fotovoltaikou i bateriovým uložištěm tak, aby se elektromobily nabíjely především z vlastní výroby. Inteligentní řízení současně hlídá maximální odběr objektu a podle potřeby upravuje výkon nabíjení. Díky tomu lze minimalizovat náklady na elektřinu a současně zabránit zbytečnému navyšování rezervovaného příkonu.
Ve Smart solar energy nenavrhneme pouze nové komponenty. Analyzujeme skutečný provoz objektu, spotřebu elektřiny, odběrové diagramy i budoucí rozvoj firmy. Díky tomu navrhujeme řešení, která dávají technický i ekonomický smysl a nejsou zbytečně předimenzovaná.
Modernizujeme fotovoltaické elektrárny různých výrobců a navrhujeme řešení zahrnující bateriová úložiště, inteligentní řízení energie, nabíjecí infrastrukturu pro elektromobily i záložní napájení.
Stačí nám zaslat základní informace o objektu nebo spotřebě a připravíme návrh modernizace včetně orientační ekonomiky provozu.